Slyšíš kvílení
to Oni pro ďábla řvou
a nevěříš že mají
v moci duši tvou
Pekelné mocnosti
si právo dělají
na lidské bytosti
co víru nemají
Reje pekel
Místo kapek deště padá
žhavé kamení
rány kovu o kov
špatné znamení
Jo, je soud boží
a ty jsi zatracen
duše tvá teď patří
pekelným mocnostem
Reje pekel
Čím hlupák se provinil
sám nad sebou bědoval
trval na svém aniž by pochopil
lásku svou zapíral
Nejistě prosbu vyslovil
touhu a chtíč si upíral
litoval čeho se dopustil
tělo tvé v nocích mít si usmyslel
Ref:
Není nic tak podezřelé
jako láska hlásající krásu
hrát vabank je pořád skvělé
než přijdou časy konce a konec časů
Čím hlupák se provinil
v představách s jinou flirtoval
důvěru pod pás udeřil
prohry své neustál
Zbaběle pravdu obvinil
třinácté komnaty tvé otvíral
nechápal proč to udělal
svědomí nechutné ti zatajil
Ref:
Není nic tak podezřelé
jako láska hlásající krásu
hrát vabank je pořád skvělé
než přijdou časy konce a konec časů
Stará, ta mi pořád říká
Tak už přestaň pít!
Co máš z toho za potěchu
jak prase se zrýt!
Raděj šetři na chalupu
nebo na barák!
Za ty prachy co jsi propil
měl bys zbrusu nový Cadillac!
Jednou řekla když jsem přišel
dočista namol
Tak si vyber - buď já
nebo alkohol
Že já starý blbec
měkký srdce mám
tak jsem vzal tu první možnost
Chlastat skončím, to ti přísahám!
Těch pár týdnů jenom s ní
čert mi dlužnej byl
že jde jenom o peníze
včas jsem pochopil
vrátil jsem se ke svý partě
už zas nejsem sám
rohlíkem mě neopijou
adié všem potvorám
Ref:
Teď už si to pivo dám
propiju všechno co mám
po dlouhé době se střískám
adié všem potvorám
Právě se rouhá
v půlnočních touhách
schumlaná deka je poslední
co z tebe mám
skončil ten zbytečný flám
Jak rány solí
poznání bolí
falešná láska je poslední
co z tebe mám
skončil ten zbytečný flám
Dráp do mě seká
vyprahlá řeka
a vyhaslý plamen je poslední
co z tebe mám
skončil ten zbytečný flám
Úděl mě smíří
kvér k sobě mířím
vzpomínka letmá je poslední
co z tebe mám
skončil ten zbytečný flám
Pan malíř vypráví ty jsi však zklamaná
proč krásný Dorian nestárne s ním
Básníkův jinotaj černého havrana
tušíš co znamená a víš že já vím
V soužení matka synů svých ztracených
zůstává zlomena aby poslední šel
Mouřenína spálí žárlivé plameny
intrikář Jago dohrál co chtěl
Slova hřejou i bolí
dobro se zlem zápolí
krev hanebně stéká po ořízkách knih
Až věty dozní
snad pochopíš co v nich
bylo to dobro a co byl ten hřích
Náčelník uchopí svobodu rebela
zabíjí mrtvého a vrací se zpět
Na peronu prašném Sophie zvolila
a zoufalá nechápe jak zlý je svět
Proč za nás trpěl zůstává záhada
jediný on pravdu o sobě zná
Život prchavě kvetl a teď si uvadá
i někdejší růže už jen jméno má
Slova hřejou i bolí
dobro se zlem zápolí
krev hanebně stéká po ořízkách knih
Až věty dozní
snad pochopíš co v nich
bylo to dobro a co byl jen hřích
Strana 1 z 2
