Recenze CD CHARON na www.irockshock.net

O tom, že bývalý kytarista Citronu Jura Šperl nyní drtí kytarové struny v novém seskupení Limetal, ví asi každý malý i velký rocker. Že má ale přitom bokem ještě další vlastní kapelu Ingott, to vědí snad jen ti zasvěcenější posluchači. Přitom její historie se datuje až někam do začátků osmdesátých let. Jenže na dlouhých 25 let se kapela uložila k ledu, takže mnozí na ni docela zapomněli, ti mladší pak o její existenci neměli ani ponětí. Před nějakým časem se ale bývalí členové opět sešli, vyzkoušeli si, jestli by to mohlo fungovat, a že to opravdu funguje, dokazuje i letos vydaný debut Charon.

Deska je svým způsobem koncepční záležitost. Charon jako takový by byl pro samotný koncept samozřejmě dosti 'hubené' téma a vše vlastně spočívá v tom, kam všechny příběhy na albu, tedy příběhy člověka, směřují. Samozřejmě tam, kde celý příběh začíná, tedy zpět k Charonovi. Stručně shrnuto – a v textech vlastně i jasně naznačeno, že ať už jste jakýkoliv člověk a žijete v jakékoliv době, jedno vždy budete mít jisté: život se prostě nedá přežít! K textům jsem se chtěl vrátit později, ale když už jsem je nakousl... Ty jsou kompletně v rodném jazyce, což celé nahrávce jen prospělo. Budu se asi opakovat z jiných recenzí, ale když někdo umí používat češtinu, tak ji prostě používat musí. A to je přesně i případ téhle nahrávky. Texty promlouvají přímo do duše, místy se zahalí do lehkého oparu jinotajů a metafor, přitom nezakrývají svou podstatu a nabízejí posluchači vžít se i do vlastních příběhů nebo si z nich alespoň něco vybavit a připomenout. Doporučuji si udělat čas, vzít patřičně vybavený booklet do ruky a jen tak přemýšlet, třeba nad tím, že i když se tedy život nedá přežít, určitě by se mohl aspoň nějak zajímavě prožít.

Než vás ale zaujme textová stránka, ze všechno nejdříve upoutá vaši pozornost samotná muzika, respektive celkový sound. Stylové zařazení je víceméně jasné – klasická hard & heavy muzika. A ta je skutečně pěkně 'tvrdá a těžká'. Třeba hned v úvodní Charon I (Prosba) se kytarové riffy nebezpečně, řekl bych až acceptovsky zažerou pod kůži. A vůbec celkově je nahrávka skvěle zvukově ošetřena. Kytary zařezávají, jak se na metalovou muziku sluší a patří, baskytara příkladně duní a bicí překvapivě v kvalitě nepokulhávají, což u tuzemských nahrávek nebývá zvykem. Líbí se mi i celková vyváženost, takže nebudete muset zbytečně natahovat uši, aby vám náhodou něco neuniklo. Koukám do bookletu pro nápovědu – no jasně, studio ŠOPA, tady už prostě vědí co a jak, takže žádný problém.

Stylově už tedy bylo něco málo naznačeno a úvod se skutečně nese v takovém tvrdším heavy duchu, ze kterého se ale vydají i do jiných žánrových meandrů řeky Styx. Muž se železnou maskou je třeba taková příjemná kytarovka. Posledního kousne pes pak víc než co jiného připomíná Kabát a v songu Suchý beton se nijak nerozpakují a šoupnou tam nefalšované blues, aby v následující Svět morduje svět (jak aktuální pro dnešní dobu) poškádlili i příznivce power/speed metalu. Je to jen má úvaha, ale napadá mě, jestli tohle neměl Jura připraveno pro novou desku Citronu, docela by se tam hodila. Některé skladby mají i slušný hitový potenciál. Nevím tedy jak u koho, ale u mě je to třeba Sodoma a Gomora, která se docela nenápadně až houpavě a konejšivě rozjíždí, aby výborně explodovala v pěkně 'naspeedovaném' refrénu – živě si představuji, jak to asi bezvadně bude fungovat na koncertech. Proti ní pak působí následující a umírněnější Možná jsem ztrácel čas vyloženě jako balada, ačkoliv tedy text by mohl do této kategorie určitě spadat. Asi nejsilnější text celého alba. Že by snad vlastní zkušenost...

Nějaké nedostatky, těch se tady asi moc nenajde. Jura mě docela překvapil svým zpěvem. Jeho hlas má hodně příjemnou barvu a bezvadně ladí, možná by to chtělo jen více nějakých emocí, prostě někde víc přitlačit na pilu, někde zase jít víc do hloubky. Snaha zde je, tak snad to příště půjde ještě víc. Další věc, která mi ale vyloženě nesedí, jsou donekonečna opakované některé fráze. Někde to má sice smysl, jako třeba v Možná jsem ztrácel čas, ale třeba „Ať vezme mě čert!" v Suchém betonu, to už je trošku silné kafe. Jinak mám ale z nahrávky moc dobrý pocit. Hudba je dostatečně pestrá a zajímavá, přestože jsou zde momenty, které vám tu a tam něco nebo někoho připomenou, ale je to prostě klasická muzika, takže to ani jinak nejde. Vše je navíc zahráno s přehledem a kapele to vyloženě šlape. Muzikanti těch 25 let evidentně nezaháleli a sbírali patřičné zkušenosti. Když k tomu připočtu i bezvadné texty, bude se Charon hodit nejen k živé prezentaci, ale i na takové to domácí poslouchání, když budete mít chuť na přemýšlení.

Zdroj: www.irockshock.net
Jiří Olszar

INGOTT

- ortodoxní hard and heavy
- ostrý sound a energie
- pevné kytarové rify a úderná rytmika
- klasické metalové harmonie
- melodické vokální linky
- nápadité slogany
- neotřelé výhradně české texty
- okázalá image a pravá metalová show

 

Rychlý kontakt

Jura Šperl
tel.: 605 106 959
email: ingott@volny.cz